P>Tento únorový víkend byl ve znamení výpravy 1.a 3. oddílu
na chatu do Velké Úpy. V pátek dopoledne vyrazil na chatu tříčlenný předvoj, který se
postaral o to, že jsme navečer dorazili do příjemně vyhřáté chaty. Jelikož nás bylo něco
přes 40 a měli jsme sebou spoustu materiálu na ježdění po sněhu, použili jsme k přepravě
objednaný autobus. Po vybalení a pauze na jídlo (nezbytná nutnost) nastala bitva o zlaté
nugety na dalekém Klondieku v okolí města Dawson. Oproti skutečnosti hra skončila totálním
krachem všech 4 zainteresovaných bank a zbohatnutím prakticky všech zúčastněných zlatokopů (v životě to většinou končí právě naopak).
V sobotu ráno, krátce po snídani, jsme vyrazili zkoumat svah. První průzkumná výprava
nedopadla nejšťastněji. Zvolili jsme cestu dolů od chaty. Sníh byl hluboký, bořilo se to
a tak jsme se museli odrážet i cestou dolů. Nakonec se to jakžtakž rozjelo, ale nechtějte
znát tu hrůzu, když jsme museli stoupat zpět k chatě a každým krokem jsme zapadali až po
kolena. U chaty mezitím parta prkěňářů začala rozjíždět své triky na snowboardu a specielně
upravených skateboardech. Pekáčová četa (s 2 sáňkaři a jedním skibobistou) vyrazila na
průzkum cesty od křížku k Janě a našla zde skvěle upravenou cestu s muldami od rolby.
Jezdilo se tu pěkně, ale záda dostala svoje. Po obědě jsme narazili na to pravé. Svah u
spálené chaty byl skvěle ujetý a dalo se zde výborně pekáčovat i jezdit ve vláčku. Večer
byl ve znamení různých her.
V neděli dopoledne nás opět čekal svah u spálené chaty. Ježdění už nebylo tak pohodlné,
neboť naše těla již měla něco za sebou, ale člověk musí něco vydržet. A tak jsme začali
vymýšlet různé "hovadiny", jako jízda v dlouhém vláčku, či vláček s dvoumístnými pekáči
(vřele doporučuji jako školu Kamikadze). Po obědě následoval úklid a poslední sjezd do
Úpy s bágly.
