O druhém říjnovém víkendu jsme podnikli zajímavou výpravu na vojenskou pevnost Dobrošov.
V pátek se nás, na nádraží ČD, za krásného slunného počasí, sešlo celkem 18 skautských
lidí a lidiček. Cesta vlakem proběhla celkem bez problémů a tak nás za necelé tři hodiny
vítal Náchod. Na nádraží již čekal Bylinka, v jehož doprovodu jsme šli do střediskové
klubovny, která se stala naším víkendovým domovem. Po vybudování v pravdě pravého vlčího
brlohu, jsme zbytek večera strávili spolu se třemi místními vlčaty v družné zábavě.
Noční ticho, které nastalo po večerce, narušovalo pouze výhružné „ vrčení“ dvou starých
vlků Karla a Piráta, bohužel až do rána.
Sobotní ráno moc vlídně nevypadalo, zima a mlha, že by jí mohl krájet nožem.
Teple oblečeni a posilněni snídaní, jsme za doprovodu sestry Petry vyrazili na smluvené
místo, kde na nás čekal akéla náchodských vlčat Ginkgo. S přibývající nadmořskou výškou
se začalo objevovat sluníčko a když jsme dorazili pod Jiráskovu chatu, naskytl se nám
nádherný pohled na mlhou zalité údolí, ze kterého vykukovala věž Náchodského zámku, jako
jahůdka na šlehačkovém dortu.
Do podzemí tvrze Dobrošov jsme vstoupili původně nouzovým východem dělostřeleckého srubu
Zelený. Průvodce nám dělal Ginkgo, který zde dříve provázel turisty a nutno říci, že jeho
výklad byl skutečně na úrovni. Po asi hodinové prohlídce jsme si s chutí opekli buřty a
vyrazili za dalším cílem naší výpravy.
Pěchotní srub Březinka, tak to bylo pro naše skauty a vlčata něco. Sáhnout si na opravdové
kulometné dvojče, lehký kulomet, pozorovat svět přes periskop, nebo polechtat žížaly zemním
telegrafem v rytmu morseovky, to se nezažije přece každý den. Plni dojmů jsme se vydali na
zpáteční cestu do klubovny. Příjemným zpestřením nám byla zastávka u minerálního pramene v
Bělovsi a jak jinak, u některých bratrů spojená s nechtěným koupání v Metuji. Jiným silně
ekonomicky uvažujícím jedincům zase vrtalo hlavou, jak je možné, že tady vytéká do řeky
tolik litrů tak výtečné a osvěžující vody. Jiná skupinka dokonce rozvíjela smělou teorii,
jestli to pro ty hloupé ryby není škoda. Nebudu zde popisovat k jak pozoruhodným závěrům
všechny diskutující skupiny dospěly, ale dovedete si jistě všichni představit, že by to
dalo na docela slušný sci-fi román.
V neděli ráno jsme ještě za doprovodu Jawaty a Ginkga navštívili klubovnu čtvrtého
oddílu, který se o nás celou dobu vzorně staral. Klubovnu mají na malém plácku na břehu
Metuje, zahráli jsme si zde pár her a po pokřiku na rozloučenou, odchvátali na vlak k
domovu.
- Pirát -
