O letošních podzimních prázdninách jsme se rozhodli vyjet si na chatu do Úpy. Náš oddíl jel již ve středu,
1. oddíl dorazil ve čtvrtek během dne. Společně s námi ve středu odjeli ještě Rangers z 1. oddílu.
Na čtvrteční ráno jsme si naplánovali výlet na východ slunce na Sněžku. Bohužel nám nepřálo počasí a tak jsme
se jen probudili, obhlédli zamračenou deštivou oblohu a zalezli zpět do spacáků. Po druhém budíčku a snídani
následovala cesta do Velké Úpy pro zásoby, které byli objednány v místním obchodě u Rapanů. Rozhodli jsme se počkat až
přijede 1. oddíl, abychom jim pomohli s batohy. Přijezd se ale nekonal a tak jsme vyrazili zpět na chatu sami.
Děvčatům jsme šli naproti k dalšímu autobusu a pak ještě k dalšímu a dalšímu. Tak to šlo celý den - nahoru a dolů.
Kdo zná místní cestu z Úpy na chatu, jistě pochopí, že jsme pak již nebyli příliš svěží.
V pátek ráno byl na programu druhý výlet na východ, ale počasí bylo stejné jako ve čtvrtek. S chutí
jsme opět zalezli do spacáků. Asi okolo desáté hodiny jsme vyrazili na hrádek
Aichelburge na druhé straně údolí nad Temným dolem.
doplněno naučnými stezkami krajem rodu Aichelburgů. Od hrádku cesta pokračovala přes farmu
Sosna a odtud zpět na chatu, kde na nás čekala děvčata s obědem - kuřátkem. Jelikož dopolední program 1. oddílu
byla soutěž ve vaření, pochutnali jsme si i na vynikající placce. Po obědě následoval azimutový závod jednotlivců,
který se poněkud protáhnul a večer byl noční azimutový závod skupin.
V sobotu následoval celodenní výlet směrem na Rýchory, kde jsme ještě nikdy nebyli. Vzhledem k počasí a únavě jsme ho
ale nakonec zkrátili a přes Dlouhý hřeben a Temný důl zamířili zpět na chatu. Večer všichni skauti a skatky, které chtěli,
absolvovali stezku odvahy. Úkolem bylo dojít na místo nedávno vyhořelé chaty a odtud donést nějaký důkaz o tom, že tam daný člověk došel.
Skoro všichni se shodli, že na ně místo spáleniště zapůsobilo velmi depresivně.
V neděli nám nezbylo nic jiného, než se vrátit domů. Naštěsti jsme měli objednaný autobus, a tak
jsme se ani nemuseli příliš mačkat, a v klidu jsme dorazili domů...
