Celkem nás jelo jedenáct, plnou účast měla družina našich nejmenších. Jely jsme vlakem do Libuně a odtud se vydaly po žluté značce směr Tábor, nechtěly jsme ale vylézt až na jeho vrchol, chtěly jsme si prohlédnout nedalekou zříceninu Kozlov. Při hledání turistických značek, kdy byl každý nález obodován, nám cesta rychle ubíhala. Bylo krásně, a tak když jsme vylezly na nejvyšší místo naší pouti, rozhodly jsme se na něm strávit více času při zábavných hrách. Na poli se tam daly nalézt krystalky z polodrahokamů, byl krásný výhled na Krkonoše se Sněžkou. Na zřícenině jsme se podepsaly do vrcholové knihy, prohlédly si (jen zvenčí) díru směřující do nitra hradu a pak jsme absolvovaly náročný sestup směrem k železniční zastávce Cidlina. Čas do příjezdu vlaku jsme vyplnily oblíbenou hrou „Domečky“. Také jsme vyhodnotily soutěž „O nejkrásnější list na výpravě“. I když rozhodování bylo velmi těžké, nakonec zvítězila Lída. Vrcholem celého výletu však samozřejmě bylo vyplenění zásob slaných brambůrek v hospodě v Libuni.
-Evža-
