KRKONOŠE, ROUDNICE A MY!
Podzimní prázdniny, dobytí Sněžky, kámen Mudrců, navazování nových přátelství a neuvěřitelně nádherné počasí, takto by se dala popsat výprava na naši oblíbenou chatu ve Velké Úpě.
Sešly jsme se ve středu, v době oběda, na autobusovém nádraží, na stanovišti číslo 4:-)
Autobus skoro prázdný, svěží vzduch, řidič milý a příjemný, nikomu nebylo špatně…..tak to je cesta o které si můžeme nechat jen zdát. Opak byl pravdou, nicméně nakonec jsme přeci jen dorazili do Velké Úpy.
Než jsme se stihly ubytovat, dorazila druhá část naší výpravy a to světlušky a skautky z Roudnice, se kterými jsme se seznámily v květnu na Talismanu v Litoměřicích.
Středeční večer byl zasvěcen seznamovacím hrám a zahájily jsme etapovou hru kámen Mudrců. Hlavním cílem hry bylo plnění různých úkolů, za které se získávaly různé elixíry( štěstí, lásky, síly…)
Ve čtvrtek jsme vyrazily na malý výlet do Pece pod Sněžkou. Samozřejmě, že místní potraviny a krámek se suvenýry nezůstaly ušetřeny. Zbytek dne jsme hrály společné hry u chaty. A večer jsme plnily elixír síly( výborný úkol před Sněžkou). Úkolem bylo udělat co nejvíce dřepů. Holky pomalu, velmi pomalu, odpadávaly až ve finále zbyly roudnické Pírko a hořická Anička Havlíčková, které udělaly 910 dřepů!!!!!Mají můj neskutečný obdiv, protože já bych už byla dávno mrtvá!
Na pátek byl naplánovaný dlouho očekávaný výlet na nejvyšší horu ČR – Sněžku. Většina tam šla poprvé v životě a pro všechny to byl nezapomenutelný zážitek. I pro mě! Sluníčko nás provázelo celou cestou, vlastně i všechny dny, které jsme strávily na horách. Všem doporučuji: PROTI PODZIMNÍ DEPRESI, JEDINĚ PODZIMNÍ SLUNEČNÉ KRKONOŠE.
Po několikahodinovém šlapání do kopečka, po přestávce na Růžohorkách, po zodpovězení nekončících otázkách a kdy už tam budeme a je to ještě daleko? Se i ty nejmenší vyplazily na vrchol Sněžky! Několikrát jsme už na Sněžce byla, ale takové počasí a výhled jsem ještě nežila! A na druhou stranu tolik lidí jsme na Sněžce také v životě neviděla. Václavák hadr. Cesta dolů už byla fofr:)
Na chatě jsme si chvíli odpočinuly a pustily se do her.
V sobotu jsme si udělaly odpočinkový den. Hrály jsme hry, slunily se na sluníčku a odpoledne jsme vyráběly kouzelný amulet. Večer jsme dlouho hrály na kytaru a pak už nezbývalo nic jiného než užít si poslední noc na horách.
Neděle už byla spjatá s úklidem a návratem domů. Cesta byla opět příšerná ale hlavně smutná. Za těch pár dní jsme si na sebe navzájem zvykly, takže není divu, že při loučení v Hořicích byly vidět slzičky v očích.
Byly to nádherné prázdniny, nádherné dny a já za ně moc děkuji všem světluškám, skautkám ale i Kačce a Sally. Díky Vám jsem zas plná energie a optimismu.
-Lenka/Špagetka-
