Předpověď počasí která předcházela tuto akci našeho oddílu nebyla moc příznivá. V noci z pátku na sobotu dokonce zapršelo, ještě hodinu před plánovaným srazem bylo zataženo a bezvětří, což na pouštění draků není zrovna nejlepší. Přesto se nás u klubovny sešlo pětadvacet členů oddílu a asi deset rodičů prarodičů a hostů. Po pokřiku vyrazil náš dračí průvod na louku pod telekomunikační věž. Tam nás čekalo překvapení v podobě deseti členné skupiny dětí a rodičů, kteří již nedočkavě dráždili své draky a nutili je v nárazovém větru létat. „Hurá tady fouká vítr“ ulevilo se nám. Všichni jsme se hned dali do práce a začali zprovozňovat a zalétávat své draky (hlavně netrpělivý otcové). K obloze pozdravit sluníčko, které se na nás přišlo podívat, jsme postupně vypustili 22 draků. Někomu pozdrav trval opravdu velmi krátce. Po tvrdém přistání to dráček nerozlétal a už nikoho nepozdravil. Žádného to však od létání neodradilo, mnozí vytáhli náhradní (kapesní) stroje a jelo se dál. Jiní se zoufale za pomoci lepidla, papíru, provázku a špejlí snažili své miláčky donutit k opětovnému letu. Z centra města k nám přicházeli telefonáty a SMS zprávy, o pěkné podívané na dračí rejdění. A bylo se opravdu na co koukat. V jednu chvíli bylo na obloze patnáct draků. Někteří se k sobě tak tulili až se zamotáni stulili k zemi. S politováním Vám musíme oznámit, že došlo také k tragédii. Dva z draků opustily naše řady a ulétly neznámo kam. Asi letěli pozdravit sluníčko u protinožců. Na závěr této vydařené letecké exhibice jsme se všichni sladce odměnili. Vyhlásili vítěze ve dvou kategoriích výtvarně nejlépe zpracovaný drak a nejdelší let. S oddílovým pokřikem a se zbytky draků jsme se rozešli domů.
Áťa a Pirát
