V sobotu jsme vyrazili časně ráno vlakem do Jičína. Přidala se k nám i Lenka, nejela však dělat vedoucí výpravě, ale studovat do školy. Takže první pamětihodný bod naší cesty byl, že nám ukázala budovu, ve které pracuje. Kupodivu členy výpravy více zaujalo dětské hřiště s krásnými dřevěnými prolézačkami, houpačkami i klouzačkou, a tak jsme na něm strávili dlouhou dobu. Potom již došlo na odhalení překvapení – zúčastníme se dálkového pochodu za Rumcajsem, v našem případě spíš za Cipískem, neboť jsme si vybrali trasu 8 km. Takže jsme vyfasovali lístečky na sběr razítek a vyrazili Lípami do Libosadu. Cestou jsme míjeli některé atrakce, jako házení na cíl, ale bylo tam tolik lidí, že jsme si raději nechali zajít chuť. Vynahradili jsme si to u Valdštejnské lodžie, kde jsme nejen dostali nanuky, ale také si mohli vymalovat čarodějnici. Potom jsme se rozhodli vyšplhat na Zebín, i když trasa přímo přes něj nevedla. Tam jsme se vyhřívali na jarním sluníčku, ani se nám dál nechtělo. Lákala nás však ještě na konci trasy klubovna jičínských skautů, kde měly být další atrakce – byly, ale už je balili. Tak jsme si jen mohli zkusit lezení po síti a prohlédnout si krásný nový skautský srub. A protože nás jen tak nějaký pochod nezdolá, vylezli jsme ještě na Čeřovce na rozhlednu. A pak už jsme honem mazali pro diplomy a hádejte ještě kam? No přece do cukrárny!
-Evža-
