V pátek odpoledne se nás před klubovnou sešlo opravdu hodně. Když přijel autobus a řidič nás uviděl, v hrůze málem utekl. Když však odešli rodiče, zbylo nás pouze 53. První zkouška nás čekala hned po příjezdu do Spáleného Mlýna, kdy už se stmívalo, mrzlo a před námi byl ledovatý kopec, který jsme museli zdolat i se všemi našimi zavazadly. Po náročném výstupu jsme se ubytovali v naší trochu malé chaloupce, snědli maminčiny řízky a zahráli si naše oblíbené hry.
V sobotu jsme se probudili do větrného a mrazivého rána. Když jsme se však nasnídali a ustrojili ven, jako zázrakem se utišil vítr a vysvitlo sluníčko, takže jsme mohli celý den řádit na sněhu. Dokonce jsme stihli zachránit i nemocné horské skřítky, které objevily skautky a slíbily jim léčivý lektvar. Ten jsme podle jejich receptu uvařili a skřítky uzdravili.
Večer, když už byla tma a my seděli v klubovně a zpívali, měli jsme vzácnou návštěvu – přišel Krakonoš a vyprávěl nám zajímavý příběh o tom, jak se do hor dostali lidé.
Ráno už nás čekalo jen nepříjemné balení a uklízení a potom jako třešnička na dortu cesta po ledovém „tobogánu“ dolů do údolí. Byla to opravdu zkouška naší odvahy, nohy nám ujížděly, zadky bolely, ale nakonec jsme to přece jen zvládli a mohli odjet domů.
Lenka Š.
Převzato z archivu starého webu střediska.