Jako vždy, když jedeme na hory, jsme se sešli pod „ex-topolem“, abychom se vydali objednaným autobusem směrem hory. Po přijetí na místo určené jsme opět zjistili, že cesta k Hajaje je stále do kopce, teď navíc ještě zavátá sněhem, což celý výstup velmi znepříjemňovalo. Ovšem i ti nejmenší z nás ji zvládli, a tak jsme se dostali až k chatě, kde jsme se všichni ubytovali. Večer si strávil každý po svém, buď hraním karetní hry „Bang!“, či na pokojích.
Měli jsme mezi sebou i dva nadšence běžkaře Tomase a Šaníka, kteří nám pořídili fotky východu slunce ze Sněžky. Vstávání ve 3 ráno jim prospělo natolik, že s nimi nebyla celý den řeč 🙂
Druhý den ráno po snídani nás zaměstnalo házení dříví do dřevníku a poté jsme si šli ozkoušet, kolik lidí se naskládá na duši od traktoru. Zazněly i výkřiky, že by se mohlo odpoledne jít na svah ke spáleništi. Po obědě jsme se tedy tím směrem vydali. Svah byl naštěstí uježděný, a tak jsme se dali do sjíždění na duši, bobech atd… Ale objevily se tu i techniky jako válení sudů, při kterém se udělalo aktérům nemálo špatně 🙂 Večer si opět strávil každý podle svého gusta.
Poslední den jsme se po snídani a následujícím úklidu celé chaty vydali zpět dolů do Úpy. Ti, kteří s sebou měli nějaký dopravní prostředek, byli rádi, že tam ten kopec přeci jenom je a s radostí toho využili.
Máme za sebou další vydařenou výpravu na chatu a už se těšíme na další v březnu.
- Plašan -
