Letní příměstský tábor pro děti od 5 do 10 let organizovaný 1. oddílem Zlatěnky a 3. oddílem skautů
Téměř třicet malých námořníků se scházelo každé ráno u skautské klubovny, aby se společně vydali po stopách kapitána Maxe, piráta, který si na tajemném ostrově někde v Karibiku ukryl svůj poklad.
Námořníci byli rozděleni do tří kajut – žlutou obývali ti nejmladší, v zelené se plavily mladší děti, které už chodily do školy, a v modré ti nejstarší. Každé kajutě šéfoval jeden nebo dva zkušení námořníci, kteří své plavčíky provázeli celou cestu.
Nutné přípravy na cestu za pokladem znamenaly třeba získání námořnického pasu, batikování triček v barvách svých kajut, výroba vlajky, námořnická zkouška mrštnosti a získávání palubních vstupenek. Ale ani cesta na tajemný ostrov nebyla jednoduchá a už vůbec ne bezpečná! Posádka se musela vyvarovat děsivých sirén i dravých žraloků, překonat palbu nepřátelské lodi a kormidlovat loď v bouři a silném dešti.
Na ostrově potom hledači pokladu postavili svou základnu, nápadně připomínající podsadové stany. Námořníci sice dostali do rukou mapu tajemného ostrova, ale ta ukazovala, že mnoho míst na ostrově ještě nebylo prozkoumáno. Při průzkumu ostrova se začaly objevovat listy z deníku kapitána Maxe a ty nás určitě dovedou k jeho pokladu. Ovšem ne jen tak! Cestou jsme si museli sklidit oběd, buřty tam totiž rostly na stromech! Také jsme narazili na domorodou vesnici, kde nám pomohli vyrobit si třeba medaili z keramiky, papírový větrník nebo sněžítko.
Při dalším průzkumu ostrova nás už provázela posvátná ovečka a penězonosnou stezkou nás vedla pro posvátnou domorodou sošku. Tu jsme druhý den věnovali vesničanům a oni pro nás za odměnu uspořádali domorodé hry. Oblékli jsme soutěžní čísla a utkali jsme se v disciplínách, kterými se testuje zdatnost malých domorodců. Ani námořníci se ale nenechali zahanbit a ukázali, že dovedou házet dešťovou botou, závodit v pytli, skákat za roh a mnohem více. Nejlepšími sportovci se ukázali Tonda, Fanda, Zak a Káťa.
Poklad už byl nadosah, když se podařilo získat poslední listy kapitánova deníku. Pro odměnu se ovšem mohlo vyrazit až za šera soumraku a nejlépe jednotlivě. Všichni námořníci tak museli překonat svůj strach, aby jim duch ostrova dovolil vzít si z truhly kapitána Maxe jejich část pokladu. S měšečkem v kapse se pak námořníkům usínalo velmi spokojeně.
Rozhodně nejletnější počasí těchto prázdnin nejspíš čekalo na náš tábor, po celý týden nás provázelo sluníčko a tropicky vysoké teploty, to se ale dalo čekat, když jsme byli na tom tajemné karibském ostrově. Většina aktivit se odehrávala ve skautské klubovně a jejím blízkém okolí. Jeden den jsme šli opékat buřty do lomu nad Hořicemi a ve čtvrtek jsme vyrazili na výlet vlakem do Sedmihorek a na Valdštejn. Věříme, že všichni námořníci na táboře získali kromě malého pokladu i pěkné zážitky a nové kamarády.
Velký dík patří všem vedoucím, kteří připravili, organizovali a vedli tábor.
-Jarča-
Převzato z archivu starého webu střediska.