Největší zásluhu na tomhle fantastickém víkendu mají výborní lidé, i když Krakonoš se také snažil a seslal příjemné počasí. Lidí přijelo celkem dvacet čtyři – rodičů, přátel a skautů. Kromě toho, že je s nimi legrace, jsou hlavně ochotní vrhnout se do práce, i když by klidně mohli říct: „My máme svých starostí dost doma nebo ve skautu, tak co bychom se ještě někde dřeli.“ Ochotně ale věnovali svůj čas a dřeli jak diví. A tak jeden z ukrajinských dělníků, kteří nám tam pracují na stavbě septiku, musel konstatovat, že naposledy tolik lidí takhle hodně makat viděl o „subotniku“ (vysvětlivka pro mladší generaci: za socialismu se dle sovětského vzoru v sobotu muselo někdy chodit na dobrovolně povinné brigády).
V pátek večer po příjezdu jsme nejprve zkontrolovali stavbu našeho nového septiku, byl čerstvě zabetonovaný, takže jsme ho pokřtili otisky svých prstů. Pískový filtr a drenáže byly už také uložené, chybělo jen vše zahrnout.
Večer se odbyla válečná porada a ráno do práce. Natírali jsme chalupu zvenčí, což ovšem na řadě míst znamenalo nejdřív staré nátěry obrousit. Čímž jsme zjistili, že chalupa zřejmě již zažila více zajímavých barevných kreací – třeba zelenou a okrovou. Také bylo potřeba vyklučit neodbytné keře, které vyrůstaly u základů, a odstranit plevel z dlážděných částí. Natírali jsme i bílá olemování oken. První nátěr jsme zvládli v sobotu a v neděli jsme stihli i druhý – jen bílé spáry zbyly na příště, protože nebyl zaschlý nátěr okolo nich.
Nejvíc jsme se těšili, jak chalupa prokoukne, když dostane jednotnou barvu na roubené části. Sice mezi námi byl trochu nesoulad ohledně názoru, která barva by byla nejhezčí, ten jsme však již v Hořicích vyřešili hlasováním. Zvítězila červenohnědá a zdá se, že naší chalupě ohromně sluší.
Díky všem, kteří pomohli naši základnu zase o něco víc zvelebit.
-Evža-
Převzato z archivu starého webu střediska.