Skip to content

Výprava 1. oddílu na chatu ve Velké Úpě

Vzhledem k své duchařské historii si dušičkový víkend na chatě zamluvil 1. oddíl. V průběhu pátečního odpoledne
jsme se přesunuli do Velké Úpy, kde na nás čekal tolik oblíbený kopeček od zastávky na chatu. Zvláště od pozdějších
autobusů se tato cesta stává lahůdkou, protože je tak akorát na zabití. Poté, kdy se na chatu dostavili i jedinci
z posledního autobusu (a po jejich aklimatizaci), mohl začít společný program. Jako příprava na dušičkovou sobotu byla zvolena černá hodinka.
A aby bylo co dělat, dostaly Sněženky a Zápalky (či jak se momentálně jmenují) úkol sestavit co nejdelší vánoční řetěz z papíru,
ovšem bez použití jakýchkoli pomůcek. Osvětlení jim dělalo jen několik kahánků. Nutno podotknout, že se svého úkolu zhostily skutečně na jedničku.
Pokud pojedete v dohledné době na chatu, můžete jejich výtvor vidět na všech oknech v zelené klubovně a malou část i v kamnech v kuchyni 🙂
Jelikož po takové černé hodince vyhládne, bylo nutné doplnit energii. K tomu slouží populární výkrmná hra, při které se hází kostkou a komu
padne šestka, ten se může jít najíst. Před tím se ale musí lehce doobléci (rukavice, šátek, zimní bunda,kulich - v přetopené místnosti skutečně paráda). Pokud ovšem padne šestka někomu jinému, má
holt smůlu.(Pozn.red.: Pokud použijete bundu od světlušek, pak se skvěle obléká třeba vedoucím...) Nejprve byly na spořádání bonbóny, když
došly, byly nahrazeny čokoládou - i s obalem. Nutno podotknout, že alobal chutnal opravdu výtečně.

  Sobotní dopoledne bylo zaměřeno na hlavu. Hráli jsme několik logických her, které nás intelektuálně zcela vyčerpaly. Abychom
nabrali síly, vyrazili jsme za nádherného počasí (dohlednost mizivá, lije jako z konve) za nejbližším sněhem. Ten se nacházel přibližně u Růžohorek.
Po sadistickém zkoušení střelby na živý cíl jsme se raději vrátili do vytopené chaty. Večer byl na programu boj dušiček o záchranu ze
služby u zlých čarodějnic a hodného čaroděje. Úkolem bylo projít čarodějným územím, vyzvednou zprávu a zjistit, jak se vysvobodit. Vysvobození bylo
zdánlivě jednoduché - předvést čarodějnicím a čarodějovi dané zvíře. Ale poznejte, že ukecaná skautka sedící na bobku je žába, že pochodující tučňák
je vlastně kachna, že se na zemi trká koza s krávou nebo že dvounohé zvíře s chobotem je slon apd. A tak to čarodějnicím a čarodějovi samozřejmě
nějakou chvilku trvalo, což vzbuzovalo zcela nepochopitelnou agresivitu dušiček. Vzhledem k tomu, že v neděli bylo na programu brzké vstávání,
zahráli jsme si jen chvilku koště a výměnu lidí podle čísel a šli jsme spát.