Na hory se jelo objednaným autobusem, který byl přistaven jako vždy u Habru pot topolem, překvapením bylo málo lidí, ale nic se tak moc nedělo, protože cestou na Velkou Úpu jsme ve Dvoře Králové nabrali holky. Cestou se chlapci tedy zabavili. Po příjezdu jsme z autobusu vyndali všechny zavazadla a štrádovali jsme si to do kopce. Cesta k chatě je tak únavná, ale teď obzvlášť. Napadla nám pěkná sněhová nadílka. Po příchodu do chaty se holky začali porozhlížet, ptát se, kde co je. Než jsem se rozkoukali a seznámili, byla noc a my se chystali na dobrou noc. Sestavili jsme kruh, zazpívali večerku, potom se zvolna šlo spát, ale trvalo to docela dobu, než všichni zalezli.
V sobotu jsme šli na vycházku do okolí. Šli jsme částečně po Pěnkavčím kruhu, Tráva si vybral nábližku, kterou se pomalu nedalo jít, protože jsme se bořili po pás ve sněhu. Cestou jsme blbli, koulovali, sáňkovali atd. Viděli jsme krásný výhled na Sněžku. Když jsme se vraceli na chatu, předběhl nás běžec, moc jsme mu to závidili, pomalu už nemohl. Nic jiného nás nemohlo napadnout než ho dohnat... Po příchodu jsme se nadlábli a opdoledne jsme si párkrát zajezdili. Po večeři přišli hry, hráli jsme známé klasické hry. Po nich začali Hrnda a Radar hrát na kytaru, což tam někteří vydrželi, časem se ztráceli. Hrálo se do...to už se neví.
V neděli se nikomu nechtělo domů a hlavně vylézt z krásně vyhřátého spacáku. No stejnak se nic nedalo dělat, museli jsme si zabalit, uklidit a odjet. Cestou zpátky jsme holky opět vyložili ve Dvoře. Rozloučili jsme se a jeli do Hořic.
Hrnda