Na nádraží se nás sešlo jen deset, většina oddílu byla zřejmě vyčerpána předchozí brigádou. A opět nastaly vrcholné zážitky, za jejichž organizaci vděčíme Českým drahám. Z Hořic do Hradce Králové to spěšnému vlaku a posléze náhradnímu autobusu trvalo asi tak dvě hodiny.
Zbývající část do České Skalice už proběhla celkem normálně, až na to, že jsme tam přijely až o vlak déle a za tmy. Přesto na nádraží čekali tři ochotní roveři, kteří nás dovedli do jejich klubovny a ubytovali. Spaní jsme si nachystaly na matracích všechny společně v největší místnosti v prvním patře, k dispozici jsme dostaly vybavenou kuchyň a dokonce i sprchu. Druhý den ráno jsme se vydaly do města na nákup potravin a protože bylo hezky, hned jsme vyrazily na výlet směr Babiččino údolí. Cestou jsme hrály šipkovanou, dopisy se zajímavými úkoly chystaly Bětka s Kájou. Psaníčka občas vystřídaly ukryté bonbóny, což se setkalo s velkým ohlasem. U zámku v Ratibořicích jsme posvačily, zahrály si „Parlament“ a přitom louskaly jedlé kaštany. Pak jsme hrály ještě spoustu pohybových her na prosluněné louce za splavem. Ani se nám nechtělo zpátky, ale světlušky také toužily chystat šipkovanou a tak dostaly příležitost zpáteční cestou. V klubovně jsme vařily, otrlejší povahy hrály se světluškami na sochy. Kromě toho musela každá vyluštit složitou šifru, týkající se zákona světlušek a skautek. Večer nás přišel navštívit jeden českoskalický rover, trochu jsme zpívaly a vrcholem večera byla hra „Na žížalky“. No, a v neděli po ránu jsme se už zase vracely domů.
-Evža-
