Zimní výpravu jsme si naplánovaly už na podzim a těšily se, jak si někde v lomu rozděláme oheň na sněhu, uvaříme si čaj, opečeme buřtíky a cestou domů se ještě párkrát svezeme na pekáčích na Gothardě. Letošní zima nám ale naše plány úplně překazila. Nejenže žádný sníh nenapadl, takže sáňky by si za sebou na blátě táhl jenom šílenec, ale sluníčko se neúprosně schovalo za mraky a od rána vytrvale pršelo.
Nezbylo nám tedy nic jiného, než se zavřít do klubovny, oheň rozdělat v kamnech a buřty schovat zase zpět do batůžku. Uvařily jsme si sice čaj, ale tomu tábornickému s kusy jehličí a řádně vyuzenému, případně rozlitému do všech bot stojících nešikovně okolo kotlíku se nic nevyrovná. Ale řekly jsme si, že když už se na nás počasí nesměje, budeme se smát alespoň my samy v klubovně.
Losem jsme se rozdělily do tří družstev. V každém jsme si potom mezi s sebou rozdělily handicapy - největší zájem byl o rámusící plechovky přivázané k nohám. Další potom na chvilku osleply a oněměly, jiným se zase ruce zamotaly tak, že je nešlo rozpojit.
Čím šikovnější ovšem družinka byla, tím rychleji se svých omezení zbavila. Řešily se hádanky a luštily křížovky. Skupiny zdolávaly náročné překážkové dráhy a snažily se složit skládanku z papíru, to šlo zajímavě obzvlášť těm slepým:) Nakonec se přece jen všem podařilo osvobodit i tu nejposlednější.
Počasí se ani odpoledne neumoudřilo, takže jsme zůstaly u rozehřátých kamen v klubovně, povídaly si a hrály hry .
