Letos jsme se vydaly do ciziny, na Slovensko, do tamějšího
Slovenského ráje. Byly jsme 4 dívky Katka, Hela, Lucka a já, tedy
Inka.
Vyjely jsme v pátek 22.8.2003 ráno v 6:51 směr Hradec
Králové, kde jsme přestoupily do osobáčku na Pardubice. Tam jsme si
chvíli počkaly, Káťa mezitím koupila zpáteční jízdenky a v 8:21 už
jsme seděli v Košičanu a vezly jsme se až do vzdálené Spišské Nové
Vsi.
Ve vlaku jsme potkaly jednoho staršího pána, který nám
poradil a jeho radou jsme se řídily. A to, že jsme ze Spišské jely
autobusem do kempu Podlesok, odkud jsme každý den vycházely na túry.
Podlesok je ideální výchozí bod pro podnikání výprav do
okolí. Kemp se nachází na severní hranici Slovenského ráje v
blízkosti obce Hrabušice. Kemp je vybaven dostatečným počtem toalet
a sprchami s teplou vodou. Před kempem se nachází parkoviště a
zastávka autobusů. Na recepci lze směnit peníze. Jsou zde dvě
prodejny potravin (včetně čerstvého pečiva), jedna z nich funguje i
jako hospoda. Kousek dále se nachází větší restaurace s názvem
Spišská koliba.
První den jsme vyrazily do nejbližší soutěsky, která začíná
hned v Podlesoku, a tou je Suchá Bela. Výstup na vrchol Suché Bely
trvá cca 2 hodiny. Cesta je středně obtížná, neboť tam čeká plno
žebříků. Bohužel jsme si vybraly velmi suché období, takže z
vodopádů, kvůli kterým tam každý jezdí, nic moc nebylo. Nahoře jsme
se daly na Kláštorisko, odkud jsme šly do Letanovského mlýna a pak
podél Hornádu zpět do Podlesoku.
Následující dny jsme navštívily další soutěsky, kterými jsou
Velký Sokol, Střední Piecky, Malý Kysel. Více méně jsou všechny
rokliny podobné, jde se vzhůru proti proudu, překonávají se žebříky
a jsou tu k vidění krásné scenérie přírody.
V úterý jsme si udělaly výlet na známé Spišské Podhradí. Tady
se k nám přidal i náš nový kamarád, Daniel, se kterým jsme se
seznámily ve vlaku při cestě na Slovensko. Opět se nedá říci nic
jiného něž nádhera. Vstupné činilo pro studenty 30 Sk, pro dospělé
60 Sk.
A hned ve středu jsme se vydaly pěšky do Dobšinské ledové
jeskyně. Cesta nám trvala necelé 4 hodiny a byly úseky, které byly
vyčerpávající. V pokladně jsme zaplatily každá 100 Sk. V jeskyni
jsme pak absolvovaly 30ti minutovou prohlídku a stálo to za to. Všem
vřele doporučuju!
Uteklo to jako voda a byl tu pátek 29.8.2003, náš den
odjezdu. Ráno jsme vstávaly v šest hodin, sbalily jsme ty naše dva
stany a šly na autobus do Spišské, odkud nám jel v 10:10 Košičan
zpátky do Čech.
Myslím, že se nám puťák opravdu vydařil. Ve čtyřech jsme se
vždy dobře domluvily, počasí nám taky přálo, prostě pohoda, klídek
Ale když nás příští rok bude víc, tím líp, nebudem se bát vlka, nic:))
Pro zajímavost pár cen:
rozcestí Podlesok
Nazdar Inka = Borůvka