V sobotu 2.6.a v neděli 3.6. se uskutečnila tradiční přehlídka koní
a Velká cena hřebčína Jeníkov ve vozatajských soutěžích.Vzhledem k
tomu, že se jednalo o jubilejní desátý ročník by se slušelo stručně
napsat něco o historii naší účasti.
Této zajímavé a záslužné akce se naše středisko zúčastňuje již po
sedmé.První čtyři ročníky naší účasti byly záležitostí 3.oddílu skautů a 2. oddílu skautek,
později se připojil zbytek střediska (1.oddíl skautek a 3.smečka vlčat). Když vezmeme v úvahu,
že vozatajských soutěží se zúčastní 15 - 20 spřežení mají jeníkovští s přípravou co dělat.
Musí uklidit stáje, připravit provizorní stání pro koně, vybudovat překážky, vytýčit obdélník
pro drezúru a parkur, vyčistit postroje a kočáry, vyhřebelcovat koně a udělat spoustu další
drobné mravenčí práce, no a se vším tím jim týden před přehlídkou pomáháme. Jediné o čem jsem
se nezmínil a co je pouze naší doménou je stavba stánku pro občerstvení a stavba velkého stanu
- hangáru (letos byly dva) pro případ velkých dešťů.
Na vlastní akci v sobotu a v neděli pracujeme jako pomocníci rozhodčích, prodáváme programy,
zajišťujeme službu na parkovišti a jiné práce všeho druhu. Ale dost bylo historie.
Naše letošní účast na přehlídce byla ochuzena o přítomnost RG a RS, ti měli již předem
naplánovanou akci a nemohli se zúčastnit.
V sobotu jsme se sešli v 7:00 hod. u zámku a na kolách vyrazili do asi 4 km vzdáleného
Jeníkova pohled na zataženou oblohu navěštil nic dobrého. Dopoledne proběhlo celkem v klidu
v drezúrním obdélníku klapalo vše podle plánu a dokonce mezi mraky vykouklo i sluníčko. Dalo
by se říct nuda, ale o zpestření se postaral osel Matěj, toho měl pro zábavu dětí vodit Hugo
jenže ouha, nepadli si spolu do oka a milý Matěj s Hugem nechtěl nic mít. Místo něho však
zaskočil odvážný Fredy s malou světluškou Lídou tam už bylo vše v pořádku. Fredy však později
přiznal že mu Mates šlápl na nohu a ani se hulvát neomluvil, nu což i to se stává. Po obědě
byl naplánován maraton jedno a dvoj spřeží. Když se však dostavil první závodník na start,
na obloze začal také maraton v pravidelných čtvrt hodinových intervalech přinášely černé mraky
vydatné dešťové srážky. Myslím že všichni diváci smekli klobouk před výkony všech zúčastněných a
po zásluze je odměnili potleskem.
V neděli při přehlídce jsme zajišťovali pořadatelskou službu u vstupu do předváděcího prostoru
a odpoledne jsme pracovali jako pomocníci správce parkuru. Ačkoli to ráno nevypadalo, prakticky
celý den svítilo sluníčko a po dešti nebylo ani památky. To zjevně vadilo několika vlčatům ti si
řekli, když nemůžeme být mokří z hůry budeme mokří od spodu a tak o přestávce vyrazili k
nedalekému potoku. Jak myslíte že to dopadlo, no samozřejmě tři se vykoupali a další tam
skočil za mohutného povzbuzování dobrovolně.
Co dodat na závěr , pochvala od hlavního rozhodčího a poděkování organizátorů hovoří za vše.
-Pirát-