V devět hodin se sešli zámku skautíci z celého střediska a všichni netrpělivě čekali na „náčelnický“ tým. I s ním jsme se poté vydali do klubovny, kde proběhlo rozdělení do šesti skupin a velká volba „šéfkuchařů“. Poté se jednotlivé skupiny vydaly na procházku městem, která měla cíl na Gotthardě. Na některých skautících byly vidět obavy z toho, co se bude dít a hlavně jestli zvládnou všechno uvařit.
Před závěrečným výstupem na Gotthard proběhlo poslední udílení informací a poté se týmy vydaly se zavázanýma očima pod vedením svých šéfkuchařů na vrchol. Zde už na ně čekaly rozsypané lístečky, které později vyměnily v klubovně za suroviny na bramboračku.
Po návratu z „ozdravné“ vycházky to v klubovně vypadalo jako v mraveništi. Všude se to hemžilo skautíky, kteří běhali s velkými hrnci a surovinami potřebnými pro přípravu oběda. A pak už vypuklo velké vaření.
Za dvě hodinky byly klubovny provoněny vůní spálené jíšky, smažené zeleniny a koření. A to byl signál pro „náčelnický“ tým – porotu, která hodnotila hned několik kategorií – nejrychleji sesbírané lístečky na Gotthardě, nejdříve rozdělaný oheň v kamnech, vzhled polévky, chuť, „uvařenost“ a samozřejmě úklid.
Okolo 13.15 proběhlo ještě slavnostní vyhlášení a předání cen, jak jinak než bramborových, byl dokončen úklid a potom už hurá domů............třeba i na oběd.
Lucka Š.
Převzato z archivu starého webu střediska.