A máme tu po roce opět Grizzlyho šlápotu, konanou na srubu Grey Grizzly, poblíž Hromové Hory!!!
Ráno nevypadalo moc vábně. Ošklivé počasí s chumelením.
Na nádraží se už netrpělivě sešli Bažežeja, Pirát, Áťa a věrný přítel Kim v 7:30 hod., a vyhlíželi jednotlivé brášky a sestry z Jitřenky. Nakonec se nás sešlo poměrně dost, jestli se nepletu, něco kolem 25 lidiček.
Jakmile nastal čas příjezdu vlaku, Bažežeja a Athos vyrazili jako předvoj do srubu, kde se připravili, na to co nastane po příjezdu ostatních. U srubu se k nám připojil Medvěd (Mauglí vlčat) a začala práce na přípravě topení, čaje a přinesení vody ze studánky.
Těsně před příchodem našich brášků a sester se Bažežejovi kousek od studánky stala zvláštní věc. Najednou se tu objevil starý indiánský kalumet, který mu zároveň zjevil znamení staré indiánské kultury.
Přenesli jsme se do dávných dob a vypadali jsme jako indiáni. Na tvářích se nám vykreslila barevná značka a obdrželi jsme pokyny, že máme utvořit radu starších a uctít kalumet. A tak už vítání ostatních, kteří přišli od vlaku, probíhalo v indiánském duchu, tedy přivítání těch co přicházejí v míru. Po chvíli odpočinku a svačině zasedla rada starších a uctila kalumet.
Po té jsme ostatním vyprávěli příběh o starém indiánském kmenu, jenž vyslal své rody na putování zemí a nalezení pravdy k jejich zachování. Byly to celkem 4 rody, rod Bílého potoka, Rudého slunce, Modrého nebe a Hnědého stromu.
Začalo putování jednotlivých rodů. Jejich cesta končila u prastarého stromu Chorošovníku. Po cestě sbírali znamení, která jim po rozluštění sdělila, že mají hledat moudrého muže. Toho skutečně našli a u něho měli opět jednu hádanku v podobě motáku. Ten jim vyjevil, kde je ukrytý starý svitek s náčrtkem, a co sním mají udělat. Než se vydali zpět ke srubu, jim moudrý muž naznačil ještě jeden rébus.
Po usušení těch nejmokřejších a posilnění se, nastalo luštění poslední záhady – prázdných svitků. Po zahřátí nad plamenem se nakonec na jednom objevilo písmo. Text nám sdělil zajímavé poselství. Chcete vědět co v něm bylo? Pak přijďte na schůzku vlčat z Jitřenky, každé úterý nebo středu v 16:00 hod. v klubovně a tam vám to určitě bráškové přečtou! Může přijít kdokoliv!!! Po výborném obědě, který jsme si uvařili na srubu a moučníku, jsme kolem ohně utvořili kruh a v něm všichni uctili kalumet . Pak nastalo loučení a odchod na vlak.
Když jsme tam tak osiřeli, v první chvíli nám bylo smutno, že jsme se museli rozloučit, hlavně s těmi nejmenšími. Byli sice promrzli, ale v obličejích měli ohromnou radost, která pro nás znamenala, že se den vyvedl.
Bažežeja, Athos a vlčata si udělala malé posezení ve srubu u čaje a následovala porada co nás čeká a co musíme připravit na noc. Zhodnotili jsme rovněž to jejich putování a chtěli jsme vědět a znát, jejich zážitky. Po vypití čaje si bráškové připravili spaní. Athos došel pro vodu a Bažežeja uklidil srub. Když jsme to měli hotové, sedli jsme si kolem stolu a při petrolejkách jsme si vyprávěli o letní táboře, o vlčáckých povinnostech a cestách. Byla to taková krásná rozprava o tom, jaké to je být opravdovým vlčetem. Zahráli jsme si spoustu her a pak nastal čas večeře. Po večeři za námi opět přijeli Pirát s Áťou, jejich kytarou a skvělým zpěvem. Mimochodem zpívání patří již tradičně k našim nocováním na srubu. Byl čas i na hry a hlavolamy. Při hádání filmů a seriálů nás rozesmál Desítka, když jsme museli uhodnout jeho český seriál, a to se prosím podržte, Atletika!! Vysílána na Čt-2. Smích nám vydržel ještě hodně dlouho. Kolem 22:00hod. nastal čas noční stezky. Vyrazili jsme všichni ven a zkoušeli chvíli naslouchat přírodě a kam až dohlédneme. Po té se s námi rozloučili Pirát s Áťou a začala stezka odvahy pro brášky. Bažežeja se schoval u jednoho stromu a postupně brášky odchytával. Poslední šel Desítka a na něho se obzvlášť připravoval. Ovšem neuspěl, neboť se Desítka vyzbrojil sněhovými koulemi a Bažežeju zkouloval. Takže jediný vylekaný byl Bažežeja.Vrátili jsme se pak do srubu a po hygieně zalehli na pelech. Bažežeja ještě vyprávěl příběhy o E.T. Setonovi a po chvíli jsme usnuli.
Ráno po snídani nás čekala práce a to přerovnání dřeva . Byla to důležitá stavba ježka. Když bylo vše hotové a uklizené vyrazili jsme na stopování zvěře. Bažežeja a Pirát ukazovali bráškům jak se chovat ke stopám a pozorovat přírodu. Bylo to velmi zajímavé a příroda nám ukázala svoji nádhernou zimní tvář. Ve 12:00 hod. jsme byli připraveni k odjezdu do Hořic.Děkujeme lesu a jeho obyvatelům za nádherný víkend. Nazdar! Sesmolil Bažežeja.
P.S. Bažežeja, Pirát a Áťa děkují všem bráškům a sestřičkám za jejich společnost a nadšení, kterým nás nadchli pro další vymýšlení akcí. Už se zase těšíme na další!
Převzato z archivu starého webu střediska.