Skip to content

Slavnostní táborový oheň

Slavnostní oheň k výročí 100 let od založení střediska proběhl v pátek v lomu U Josefa. 

Přípravy na oheň začaly ve středu, kdy za téměř letního počasí skauti a skautky s oldskauty řezali dřevo a chystali roští, podpalovací louče i březovou kůru. Na místě v pátek potom postavili slavnostní hranici, dobře napěchovali roštím a upravili okolí ohniště pomocí pískovcových kamenů, kterých bylo v lomu naštěstí dostatek, do tvaru skautské lilie s nápisem 100.

V 18 hodin byli potom už ohnivci připraveni hranici zapálit. Z každého oddílu se toho úkolu zhostil jeden člověk a měli jsme tak zastoupena vlčata, světlušky, skautky i oldskauty. Po úvodním slově vedoucího střediska Maca vzplál oheň pravdy, krásy, lásky a síly ve své opravdu plné síle.

Při této příležitosti jsme velice rádi ocenili lidi, kteří toho pro středisko hodně znamenají, protože svou prací přispěli a stále přispívají k jeho chodu. Jako první dostal Medaili díků letos devadesátiletý bratr Vlasta Šafařík, který se velmi zasloužil o znovuzískání chaty Junák v 90. letech a poté se podílel na jejích opravách. Druhou Medaili díků převzal bratr Brumla, který sice není tolik vidět na akcích, ale jeho práce na drobných opravách klubovny a inventáře je nedocenitelná.

Velké poděkování si zaslouží také lidé, kteří ač nejsou sami skauty, dělají toho pro skautské středisko mnoho. Medaile skautské vděčnosti byly tak předány hospodářce střediska a správkyni chaty Junák, které obě věnují nemálo svého volného času těmto činnostem již přes 10 let.

Medailí Merkura, ocenění pro skauty, kteří se výrazně zasloužili o středisko v oblasti organizační a hospodářské, jsme poděkovali bývalé vedoucí střediska sestře Evže Hančarové. Ta se během svého působení ve vedení střediska výrazně zasloužila o vznik Klubu přátel skautingu, iniciovala a dokončila mnohé opravy na klubovně či chatě, mimo jiné i vybudování septiku a nových umýváren na chatě. Během činnosti pro středisko i v 1. oddíle se vždy snažila, aby byl vybudován systém, který umožní snadnější předávání funkcí následovníkům.

Oceňování bylo prokládáno písněmi s kytarovým doprovodem 3. oddílu, kdo chtěl mohl si zazpívat či jenom poslouchat a užívat si plápolání ohně. Sestra Evža přečetla text písničky, kterou složila sestra Sylva Jezberová jako skautka na táboře v roce 1968. V ní popisovala, jak se jim tehdy krásně tábořilo.

V závěru všichni přítomní, skauti i neskauti, vytvořili obrovský gilwellský kruh přátelství, jak to děláme na konci každého táborového dne. Chytili jsme se za překřížené ruce (pozor - pravou ruku přes levou). Tím naznačujeme pevné, přátelské spojení. Zazpívali jsme si skautskou večerku. Se slovy, že zapad den, slunka svit vymizel z údolí, z temen hor jsme se tak u stoletého ohně rozloučili.

Slavnostní oheň byl příležitostí k setkání i s lidmi, kteří hořickými skautskými oddíly prošli a dnes už třeba nemají tolik času na skautování. Bylo velmi příjemné vidět známé tváře, popovídat si, zavzpomínat.

Jsme velmi rádi, že jste u ohně byli s námi.

 

Foto Tomáš Janata