Oddílová výprava, posezení s oldskautkami a dobrodružné složení skautského slibu
Celá akce, kterou připravovala Anka, začala už dopoledne. Vlakem jsme se vydali do Lázní Bělohradu a odtud pěšky zpátky do Hořic. Cestou skautky a světlušky hledaly štěstí.
Odpoledne jsme se ve skautské klubovně sešli s oldskautkami z našeho střediska. Ty nám vyprávěly o tom, jak se skautovalo, když byly ony v našem věku. Na rozdíl od nás ale nemohly do skautu chodit tak dlouho jako některé z nás, protože tehdejší režim všechny skautské oddíly zakázal. Přesto mají na tu dobu velmi pěkné vzpomínky. Také mluvily o tom, jaké to bylo v roce 1990, když se skautské hnutí obnovilo naposledy, a jak se jim tehdy tábořilo. To už si my ani nedovedeme představit, že bychom si stloukali celé podsady sami nebo nejprve v lese pokáceli stromy, abychom si mohli vyrobit lavice do táborové jídelny.
Den byl nabitý, ale ještě neměl tak jednoduše skončit. Skautkám se blížil jejich velký okamžik - složení skautského slibu. Jenže táborák ne a ne hořet. Nakonec jsme si i s tím poradili a všechny skautky se tak mohou pyšnit odznakem, který jim jistě bude připomínat slova skautského zákona i slibu.